Jsem tu a píšu blog. Začínám. Píšu o tom, proč píšu a píšu o tom, o čem píšu. Píšu proto, že chci, plním si tím jeden ze svých snů. Píšu proto, že jsem konečně překonala strach, pochopila svůj potenciál, své poslání a otevřela se možnostem. Tedy spíše, rozhodla jsem se překonávat strach, začínám chápat svůj potenciál a otevírat se možnostem.
Píšu o prožitcích štěstí, o přítomné mysli, o meditaci v pohybu, prostě o duchovním bytí v každodenním životě. Má duchovní učitelka Míša Miňovská říkávala, že odjet do kláštera v Himalájích a tam meditovat za lepší svět je sice pěkné, ale my se tomu máme naučit právě zde, v tom „všedním životě“.
A tak to učím. Učím to sebe už mnoho let. Rozdala jsem za ta léta mnoho rad, o které většinou nikdo nestál, až jsem se naučila i to, že na určité věci člověk musí být připravený. Věřím, že pokud tyto řádky čtete, najdete si právě to, co je pro vás v tuto chvíli důležité a prospěšné.
Spoustu principů, rad a technik již znám a používám, ty vám zde s radostí předávám, nejčastěji v podobě příběhů a konkrétních příkladů. Také se s vámi ráda budu dělit o nová dobrodružství na mé každodenní cestě sebepoznání. A bude to zajímavé, chystám se s rodinou hodně cestovat, také chci v tomto roce překonat svou stydlivost, co se sexuality týče, takže trocha červené knihovny :-) a dále se nechám překvapit, co mi můj blog přinese. Těším se ….