I biomatka potřebuje mámu

Na serveru Dáma.cz vyšel článek, který mi nedá už dva dny spát. Napsala ho nešťastná maminka „biomatky“, která si chce užívat svá vnoučata „po svém“.  Její dcera zase chce, aby, když hlídá vnoučata, babička dodržovala pravidla, která jako kontaktní rodiče nastavili. Tato dáma nazývá svou dceru urputnou matkou, co svým dětem vše zakáže (tablet, televizi, cukrárnu…) a zároveň nechápe, že dokonce nechá ujet autobus, když se dítě nemůže rozhodnout, co si vezme na sebe…

Článek je napsaný tak, že většina populace souhlasně kývne hlavou a polituje ubohou babičku, jejíž dcera je snad šílená. Na druhé straně se „biomámy“ a kontaktní rodiče snaží vyjádřit svůj nesouhlas, ale jejich hlas, jakoby křičel do prázdna.

Jakoby to byly dvě nesmiřitelné strany: „biomatky“ a tzv. normální rodiče. A najednou ke mně, uprostřed noci, přišla myšlenka: „Vždyť ty můžeš té babičce poradit. Poradit, jak si užívat svá vnoučata a zároveň získat zpět svou milovanou dceru.“

Chvilku trvalo, než jsem přijala toto opovážlivé vnuknutí.  Pak jsem si uvědomila, že Martina 57 (tak je na Dáma.cz uvedeno její jméno) svým článkem o radu vlastně žádá,  tak jsem nechala věci a slova plynout a takhle to dopadlo:

O komunikaci

Milá Martino,

hlavním klíčem k uzdravení Vašeho vztahu s dcerou je komunikace a je hlavně na Vás, abyste se pokusila pochopit svou dceru. Vím, že je to těžké a chápu Vaše pocity. Svět se hodně změnil,  a člověk se v tom všem někdy ztrácí, ale mám pro Vás dobrou zprávu: I když to tak na první pohled nevypadá, svět se změnil k lepšímu. Mění se totiž od jedince, tak, jak je to jedině možné. Stále více lidí začíná chápat obrovský význam nenápadného úsloví:

Když chceš změnit svět, začni u sebe

Vaše dcera je úžasnou součástí této změny. Stačí věnovat maličko svého času a pokusit se dceru pochopit, otevřít se novým přístupům. Přečtěte si pár článků nebo nějakou knihu na téma Kontaktní rodičovství.  Vřele doporučuji třeba knihu Naomi Aldort Vychováváme děti a rosteme s nimi.

Když nějaké téma neřešíme, většinou přejmeme předsudky, které má většina lidí a nazýváme to zdravým rozumem. Poznáte to sama. Prozkoumejte kontaktní rodičovství  jen malinko víc, zjistěte, co na to říká Vaše srdce a zkuste o tom pak někomu povyprávět…

Proč kontaktní rodičovstí?

Vezměme si příklad, který uvádíte. Vaše dcera klidně vysvětluje vztekajícímu se synovi, že potřebují chytit autobus, syn leží, kope kolem sebe a křičí. Pro Vás nepochopitelná situace. Zkusme se na ní podívat z trochu jiného úhlu pohledu, než je běžným zvykem:

Lidský mozek funguje tak, že prvních 6 let života trávíme v hypnóze, to je vědecký fakt.

Všechny informace, které se dostanou do mozku do 6 let věku, nevyhnutelně ovlivňují chování jedince z 95% po zbytek života.
Důsledky jsou tak hluboké, že ovlivňují nejen život jedince, ale mohou změnit i celou civilizaci.

Bruce H. Lipton, Ph.D (mezinárodně uznávaný buněčný biolog) 

Víte, jak funguje hypnóza? Pojďme se vrátit k našemu příkladu. Kdyby Vaše dcera pleskla svého syna jemně přes zadek, čapla ho do ruky a odtáhla na autobus, jak navrhujete,  Váš vnouček si do života ponese program, že autobus je důležitější než on.

Já vím, vypadá to tak rozumně a správně, chytit autobus, být někde včas, dodržet pravidla. Ale ruku na srdce. Jsou pravidla důležitější než my? Nejsou! A může být velice těžké si to přiznat.
Uvědomit si ten náš program, který říká, že všechno je důležitější než my.

Lidé často pláčou, když toto pochopí. Pláč je očistný a osvobozující, plakat je hodně zdravé. My jsme zvyklí neplakat nebo pláč skrývat. Proč? Vzpomeňte si na dětství. Jaký program o pláči si celý život nesete?

Když si ale dovolíme projít očistným procesem a pustíme k sobě tyto nové myšlenky, prvotní bolest nakonec není vůbec tak hrozná, jak vypadala a smutek se postupně přetaví na sílu a sebevědomí. Poznání nám dovolí ohromně vyrůst.

O vztahu

Milá Martino, podle mě je Vaše dcera úžasná, stejně tak jako Vy. Jen jste se dostaly do slepé uličky. Stačí se otočit, kousek vrátit a Váš vztah se vydá tím správným směrem.
Vaše dcera vychovává své děti jinak, ano, ale to neznamená, že si myslí nebo Vám vyčítá Vaší výchovu. Koukněte, jak dobře jste jí vychovala. Je citlivá, naslouchá svým dětem a dopřává jim zdravé jídlo. Vaše dcera poslouchá své instinkty, jde za svým srdcem.

Jediné, co každá dcera od své mámy potřebuje, je přijetí a důvěra. Potřebujeme cítit, že nám maminka důvěřuje a přijímá nás takové, jaké jsme. A potřebujeme to, i když děláme věci jinak, když jsme třeba „biomatka“. Je to důležité pro naše ženství, pro náš pocit, že jsme přijaty do světa žen…

Urputnost Vaší dcery je dána tím, že cítí Váš nesouhlas, Vaší nedůvěru. Proto jí její podvědomí nutí jít jakoby proti Vám. Když se vrátíme ke konkrétnímu příkladu, píšete:

Jak já šílím, když dcera dává malé Adélce vybrat, jestli chce tuhle sukni, nebo raději kalhotky

Vynechejme nyní fakt, že díky tomu malá Adélka získává sebejistotu a představme si, jak se asi cítí Vaše dcera. Ona ví, že někde opodál „šílíte“ a velice intenzivně vnímá Váš nesouhlas.

Ta situace je celkem vypjatá, že? Nerozhodné a křičící děti, čas tlačí, a ještě na Vás kouká někdo, kdo by to udělal úplně jinak a tiše „šílí“. Dovolím si tvrdit, že bez Vaší přítomnosti by mladá rodina odešla na autobus v naprostém klidu. Vše se děje prostě proto, že Vaše dcera je z Vás ve stresu a děti jsou na svojí maminku napojené.

Pozor, teď je moc důležité uvědomit si, že tu nejde o svalování viny. Rozhodně netvrdím, že je to Vaše vina. Jen jsem chtěla, abyste si mohla uvědomit, kam až vede toto naprosté uzavření se a vzájemné nepochopení.

Řešením jsou informace. Jak jsem psala, zjistěte si pár věcí o kontaktním rodičovství a třeba se příště své dcery na něco zeptejte. Jakmile ona zjistí, že se jí snažíte pochopit a stojíte při ní, možná i některé z těch přísných pravidel poleví a třeba si příště s vnoučaty užijete i cukrárnu. I když podle mě by vnoučata měla mít ráda svou babičku z jiných důvodů, než, že jim dovolí sladkosti a televizi. Jaké důvody by to měly být?

S touto otevřenou otázkou si dovolím pozvat vás na prožitkový seminář. Seminář, který vás vezme do hlubin vaší bytosti. Seminář, na kterém vyřešíte staré křivdy, osvobodíte se od bolesti a probudíte svou moudrost, lásku a krásu. Stanete se zářícím, šťastným a léčivým středobodem života svého, i svých blízkých…

Koná se dvakrát – o víkendu 20. a 21. anebo 27. a 28. června v Čelákovicích u Prazy (nocleh zajištěn), a já vím, že pokud vás jen trochu láká, může se stát zlomovým prožitkem vašeho života. Takový „víkend, kdy jsem objevila vášeň k životu“, budete třeba vyprávět :)

Vše o semináři Přijetí ženské síly se dozvíte, když kliknete zde >>

Přeji vám sílu a lásku,
Tereza Těšínská