Před nějakou dobou jsme s rodinou vzali mojí maminku na výlet do Kunté Hory. Byl to dárek k jejím narozeninám a jako překvapení si nás v tamnější kavárně vyzvedla průvodkyně.
Mamka byla nadšená a milá průvodkyně nás provedla městem a povyprávěla o tom, jak ve městě začala stříbrná horečka, jak se na základě bohatých nalezišť stříbra Kutná Hora pozvedla na královské město a téměř se stala městem hlavním.
Nejsem žádná historička a má hlava s oblibou vypouští mnoho informací. Pamatuji si prostě to, co je pro mou Duši důležité, jak krásně v jedné ze svých knih napsal můj oblíbený Gustav Meyrink. Proto tento text rozhodně není odborný. Je to čistě mé zamyšelní nad jednou zásadní otázkou, která mi tehdy v Kutné Hoře vyvstala.
Ta otázka je dost zásadní a jednoduchá, nikdo se však na ní neptá. Proč?
Po několi století byla Kutná hora střediskem hospodářské moci. Díky stříbru se stavěli kostely, paláce, mincovna, vzniklo mnoho zaměstnání, od horníků, až po raziče stříbrných mincí, slavných Pražských grošů.
Královská pokladna se plnila, díky kutnohorskému stříbru byl i přestavěn Pražský hrad. Dodnes se obdivujeme všem těm honosným stavbám, chodíme se koukat, jak se razily mince, jak se tehdy žilo v královském městě.
Ta otázka mě „přepadla“ už tehdy, na té příjemné prohlídce města. Bylo to jako blesk z čistého nebe. Je to jedna z těch mých typických otázek, které nikdo moc nechápe :)
Tahleta zásadní otázka se mi znovu v plné síle připomněla předevčírem. Dostala se ke mně naprosto klidná, láskyplná a čistá výzva indiánů kmene Kogi. V tu chvíli ke mně přišla myšlenka:
Možná je čas, kdy i mé naivně jednoduché otázce někdo porozumí
Tito naši „starší bratři“ nás vyzývají k tomu, abychom s radostí a láskou, ve svých myšlenkách, pomohli naší milované matce Zemi v jejím procesu regenerace. Máme v duchu navracet matce Zemi krystaly, drahé kovy, zlato, bronz…
To prý pomůže nejen Pachamamě (matce Zemi), ale také nám, očistit se od různých kožních vyrážek a alergií. A mě k tomu přichází, že nám to možná pomůže očistit se také od bludu, ve kterém už po staletí žijeme a na kterém je postavena naše tzv. civilizace.
Položme si tedy teď tu zásadní otázku, která se souhrou mnoha okolností právě v této době znovu v plné síle hlásí o slovo:
Není důležité hledat příčiny, jestli se to stalo během přechodu od pohanství ke křesťanství nebo mnohem dříve, není důležité kritizovat, není důležité hledat viníka, není důležité nijak složitě bádat.
Ale když o této otázce hluboce rozjímáme, přepisujeme určité kódy našeho nastavení, až na buněčné úrovni. Osvobozuje nás a znovu propojuje s nevyčerpatelnou hojností Života samotného.