Nevěra jako lék Aneb Jak nešťastná, zlomená žena, která neví kam dál, přijala svou sílu

Jsem na své Cestě už „nějaký ten pátek“. Není to vždycky úplně jednoduché, pochybnosti a chmury, životní lekce, to vše zažívám stejně, jako všichni ostatní.

Mé strachy jsou někdy o to těžší, že posílám na svou Cestu i ostatní ženy. Posílám je do nebezpečí rozbouřeného moře, posílám je tam, kde najdou svou sílu. Posílám je do neznáma.

Nemůžu jinak, je to mé poslání a já ho s láskou a vděčností přijímám, pochynosti nakonec nemají šanci. Přesto potom sedím s otevřenou pusou, pláču dojetím a radostí, a mezi vzlyky hýkám jako osel:

„Má to smysl, opravdu to má smysl, děkuju děkuju děkuju“

Přesně tohle se mi stalo nedávno. Jedno sdílení v kruhu žen, který vedu, mi vyrazilo dech. Je to velice silný, hluboký a hlavně opravdický příběh přeměny jedné ženy.

Poprosila jsem Jitku, jestli by byla ochotná „jít s kůží na trh“ a své sdílení zveřejnit jako článek. A Jitka souhlasila! A to je skvělé, protože tam nádherně mluví taky o mě a mé práci :).

Ale hlavně, její příběh je velikou inspirací a podporou pro nás všechny. Je živým důkazem toho, že to jde a že to má smysl! Je to mocný příběh…

Jitko, tu svobodu jsem ti nedala já, to ty sis jí dovolila. Moc ti za to děkuju. Děkuju za tvou otevřenost, odvahu a krásu. A teď už tedy je tvůj čas:

Ještě dodám, že fotky v článku jsou ilustrační. Ale ta poslední, ta nádherná, tak to je opravdická Jitka se sluncem na dlani :). A teď už teda opravdu jen Jitčina slova:

Cesta Bohyně Jitky

cesta „BOHYNĚ začala setkáním asi před 3 lety u Terezy na konzultaci, kam jsem přišla jako nešťastná, zlomená žena, která neví kam dál a odcházela jako neskutečně svobodná sebevědomá bohyně.

Byl to můj dodnes nejsilnější zážitek na duchovní cestě.

Přiznávám, že jsem časem byla zklamaná, že po nějakých dalších „nakopávacích“ akcích nedocházelo k onomu vstřelení do euforie, ale pak mi někdo připomněl to co mi říkala i Tereza:

Co máte pořád s tím wau, to není to oč tu kráčí, ten klidný vnitřní pocit blaha a spokojenosti, TO JE ONO

Jsem stále na cestě, stále je hooodně co se učit, ale ten pocit SEBEvědomí se ve mně zabydluje čím dál tím víc.
Díky, díky, díky.

Můj životní příběh

Zkusím shrnout svou cestu a současně můj životní příběh, který se mnou otřásl a díky kterému jsem se mohla vydat na cestu za SEBOU.

Vždycky jsem byla spíš ta co se podřídí, ustoupí nic neprosadí, zkrátka hodná holčička. Jen vyjímečně, když bylo něco opravdu silné, tak jsem za tím šla, neradila se, neprosila (věděla jsem, že bych to neprosadila) prostě jsem to udělala.

Takhle jsem, i přes počáteční nevoli rodičů, začala chodit se svým současným mužem. Byla to pohádka. Pak přišly děti a ze mě se stala matka kvočna.

Tichá krize

Manžel měl náročnou práci, nebyl moc čas a nezbývala energie ani na sebe, ani na náš vztah, nastala tichá krize. Když jsem nastoupila zpátky do práce, měla jsem pocit, že se vše začíná lepšit.

Pomalu jsem nacházela zase své ženství, dopřála jsem si čas od času chvilku jen pro sebe. Taky na nás, naše partnerství. Ale tam někde hluboko uvnitř mi chyběla vášeň, smyslnost a to hlavně ve vztahu.

Ten třetí

A tak se stalo, že jsem si do života přitáhla dalšího muže (vlastně až teď si poprvé uvědomuji ty souvislosti, já si ho přitáhla 👉 zákon přitažlivosti).

Přitáhla jsem si svého vysněného hrdinu z románu. Silný po fyzické i duševní stránce, šarmantní, laskavý – no, prostě to uměl – jednání s lidmi, mistr slova co vám neslíbí nic, ale přitom v tom cítíte příslib všeho.

Začalo krásné a kruté období, kdy jsem najednou lásku, vášeň i smyslnost pociťovala a prociťovala všemi póry. Prožívala jsem krásné období, lásky, smyslnosti a dalo by se říct i vášně na emocionální úrovni.

Vše, co potřebuješ, už máš

„Můj hrdina“ si mě nepustil k tělu, ale ani mě nenechal se odpoutat. Byl (pomyslnou!!!) jiskrou mého života. Ale on byl vlastně pouhou figurkou v divadle života.

To vše krásné co jsem cítila, to vše jsem byla já, šlo to ze mě.

Já si ujížděla na představách a iluzích, které byly postavené vlastně na ničem. Vše co jsem cítila, jsem byla já. Já to žila, vysnila a věřila tomu
(vše co potřebuješ už máš).

On vlastně neudělal nic. Možná si užíval pozornost, ale jinak vlastně nic
(to vše vím až teď).

Ženou pro dva muže

Druhá strana mince byla, jelikož jsem nedokázala být ženou pro dva muže, že jsem se s manželem několikrát rozcházela a současně nedokázala opustit.

Nedal se, chtěl zachránit rodinu, chtěl mě.

A tak jsem se dostala k Tereze. Zlomená, zoufalá, nevědoucí co dál. Dala mi procítit, co by jak vypadalo v mém životě, v různých variantách mého rozhodnutí.

Ale nejdůležitější, co pro mě bylo v tu chvíli neuvěřitelné, vrátila mi mojí sílu, důvěru v sebe sama, že vše je v pořádku. Dala mi svobodu. Nesmírně povznášející a úžasnou.

Už neutíkám

A já najednou nemusela nikam utíkat. Byla jsem svobodná, stala se ze mě BOHYNĚ, mohla jsem VŠE a ten pocit mě tak naplňoval, že jsem najednou nepotřebovala NIC.

Byla jsem šťastná ve své vlastní podstatě. Začala jsem se na svého manžela najednou dívat zas jinak. Uviděla jsem tam lásku, kterou jsem dřív neviděla. Začali jsme spolu na našem vztahu zase pracovat, byli jsme opět spolu.

Zázraky se dějí! Vím to na vlastní kůži


Samozřejmě jsem mu „zasadila“ velkou ránu, která se hojila pomalu a dlouze a někdy mě strhávala na mé cestě k sobě zase od sebe. Ale stále ve mě byla bohyně, někdy víc někdy míň.

A tak jsem po nějaké době potkala další a další inspirativní lidi (zákon přitažlivosti), díky kterým jsem se posouvala a posouvám stále dál. Všechno to zapadá do mozaiky života a já se cítím víc a víc jistá sama sebou.

Cítím jak léčím sebe a zároveň s úžasem koukám jak napomáhám léčit i ostatní (ženy, od kterých bych ani nečekala se třeba na mě obrátí o radu, zeptají se jak co dělám apod.)

A to už jsme vlastně zde… celým tím příběhem chci říct, že zázraky se dějí. Což jistě dávno víte. I já potvrzuji na vlastní kůži:

žena která vyléčí sebe, tím začne léčit ostatní.

Věřte SI mé milované ženy a s důvěrou a láskou si užívejte života.

Jitka

PS: s manželem jsme spolu, šťastní, přesto stále na cestě, která je cíl ❤

Má to smysl

I když je moje životní zkušenost úplně jiná, Jitčin příběh se mě dotýká na velmi hluboké úrovni. Vždycky, když ho dočtu až sem, cítím dojetí a jakési pohnutí kdesi uvnitř, které proudí celou mou bytostí.

Je to totiž příběh o nalezení vlastní pravdy. O osvobození od strachů a pocitů viny, které přináší falešná morálka a nastavení okolní společnosti. Příběh o veliké odvaze a ženské síle, která je léčivá.

Kdyš změníš sebe, změníš i svět.

A ukazuje jednu věc – má smysl podívat se do sebe právě TEĎ. Ať už sebevědomě kráčíš po své Cestě nebo se jí teprve pozvolna otevířáš, je klíčové uvidět, jaké dary máš jako žena. Jak se díky nim dokážeš proměnit v Bohyni, tvůrkyni života. A já ti k tomu chci dát dárek – online kurz (zdarma), na kterém ti

ukážu, kde a jak hledat – společně to objevíme.

Není to jen „online seminář“, je to setkání, poznání, láska, podpora, smích od srdce, svoboda, divokost a ….. esence, kterou můžeš plně prožít a rozvinout.

Uskuteční se už od 19.9. do 25.9. Všechny detaily a přihlášení najdeš TADY>>

Díky Jitce zapadl další kousek i do mé skládačky. Jsem moc vděčná, že se rozhodla svůj niterný příběh sdílet. Těším se na ten tvůj…

Tereza

Tereza Těšínská
Tereza je zakladatelkou projektu Životerapie. Specializuje se na probouzení Vědomí během každodenního života. Učí ženy, jak opustit svět falešných představ, napojit se na vnitřní vedení. Probouzí prastarou ženskou moudrost. Tak, aby ji mohly předat svým dcerám i synům.

Je autorkou online workshopu Přijetí posvátné sexuality a s láskou vede i živý workshop Posvátné sexuality - Síla Luny .

Více se o Tereze dozvíš zde >>

Komentáře