4 Pilíře spontánního uzdravení

Spontánní uzdravení, zázračné uzdravení. Tyto termíny už v dnešní době prostě neplatí. Čím dál tím víc lidí, kterým už oficiální medicína nedokáže pomoci, se uzdravuje. Lékaři to sice stále nazývají spontánním uzdravením, ale spontánně se tu neděje vůbec nic. Všechno řídí člověk sám.

Můžeme to sice nazvat zázrakem, protože zázrak to opravdu je. Ale není to takový ten zázrak, co se stane jednomu z tisíců. Tenhle zázrak je tu pro nás, pro všechny. Každý člověk je kompetentní uzdravit sám sebe. Ano, takovou přirozenou schopností opravdu disponujeme.

Neexistuje jednotný návod, podle kterého se budeš řídit a uzdravíš se. Každý člověk je jiný a každá cesta uzdravení je jiná. Ale jsou tu „záchytné body“ – nazývám je 4 pilíře, které tě podpoří, ukážou směr a dovedou k uzdravení.

Než tyto pilíře začneme stavět, chci zdůraznit, že opravdu nikoho nenabádám, aby přestal ze dne na den brát léky nebo zanevřel na doktory!

Já sama i má rodina už klasickou medicínu vůbec nepoužíváme. Více jak 4 roky nebereme žádné prášky, nenavštěvujeme lékaře. Ale ta cesta byla pozvolná, postupně jsme k tomu dozráli. Potřebovala jsem prozkoumat a opustit spoustu svých přesvědčení a strachů. Potřebovala jsem „prozřít“ na mnoha úrovních.

Teprve po dlouhé době se víra proměnila v jistotu. Jednoho dne jsem to prostě věděla tak jistě, jakože jednou moje tělo zemře. Sebeléčebné schopnosti má v sobě každý z nás.

Vycházím ze svých dlouholetých zkušeností, které mám sama se sebou i se svými klienty. Mám za sebou také léta hlubokého studia. Proto vím, že tvé uzdravení závisí jen a jen na tobě. Nikdo jiný tě tak dobře nezná :).

Já ti teď nabízím jen ty čtyři pilíře, které ti na tvé cestě uzdravení můžou být velikou oporou. A je úplně jedno, jestli jdeš cestou klasické nebo alternativní medicíny, nebo úplně jinudy.

1. Pilíř: Přesvědčení

Pro sebeléčení je tvé přesvědčení zásadní. Je důležité, jak vlastně sama sebe vnímáš. Daly by se o tom napsat romány, já to ale úplně zjednoduším na dva protipóly, dva přístupy: Materiální a Spirituální

Materiální

Materiální pohled, toto přesvědčení, je nám vštěpováno od malička, tak jsme většinou v naší kultuře vychováni. Na co si nemůžeme sáhnout, neexistuje, … nebo je to přinejmenším dost pochybné :).

Tenhle přístup ale také znamená, že hmota vládne Duchu. Tedy, že naše tělo se chová samostatně, reaguje na vnější okolnosti a my nad ním nemáme žádnou vládu. Jsme takříkajíc oběťmi svého těla a okolností.

Spirituální

Naproti tomu pojetí člověka jako spirituální bytosti tělu nepřisuzuje samostatné chování. V tomto pojetí Duch vládne nad hmotou. Jednoduše to znamená, že to, jak je na tom naše tělo, je projevem našeho duševního rozpoložení.

V takovém případě můžeme naše tělo, naše zdraví, ovládat tím, jak se cítíme, na co myslíme…

Ano, vyvstává tu otázka, jestli jsme si tu nemoc přivolali sami? Je to nějaký trest za naše špatné myšlenky nebo chování?

U nemoci nikdy nejde o vinu, nýbrž vždy pouze o vývoj.
Clemens Kuby

Nemoc nikdy není trestem, nemoc nás vede, posouvá nás na naší cestě, je obrovskou šancí na posun. Přibližuje nás k tomu pravdivému, k tomu věčnému v nás.

Důležité otázky:

  • Jak ty sama sebe vnímáš?
  • Jako materiální nebo spirituální bytost?
  • A je pro tebe důležitější tvé přesvědčení nebo zdraví?

Abys podpořila vnímání sama sebe jako spirituální bytosti, můžeš se začíst do východních filosofií, esoterických knih, můžeš meditovat, komunikovat s přírodou…. Pokud budeš chtít, určitě k tobě přijdou přesně ty informace, které s tebou budou rezonovat, kterým porozumíš.

Skvěle také působí příběhy lidí, kteří se sami uzdravili. Je jich plný internet, najdeš je v knihách, možná dokonce někoho takového znáš osobně. No a úplně nejlepší je samozřejmě vlastní zkušenost.

2. Pilíř: Zodpovědnost

Žádný lékař, žádný léčitel ani přítel tě nezná tak, jako znáš ty sama sebe. Nikdo jiný ti neukáže tu správnou cestu, tu znáš jen ty. Máš jí v sobě.

Neznamená to, že nemůžeš žádat o radu!

To rozhodně ne, ale důležité je převzít kompetenci za své zdraví a začít o sobě rozhodovat sama. Nenech za sebe rozhodovat druhé, vrať zodpovědnost za své zdraví zpátky k sobě.

Mně když někdo tvrdí, že jen on mi dokáže pomoct, že jen jeho cesta je správná, beru nohy na ramena. :)

Neboj se klást otázky, neboj se hledat různé alternativy. Můžeš navštívit více lékařů a vybrat si způsob léčby, který vyhovuje tobě. Můžeš jít úplně jinou cestou, můžeš cokoli.

Vím, že tohle je na začátku moc těžké. Bílý plášť na nás působí od malička jako obrovská autorita. Doktoři jsou pro nás vševědoucí a všemohoucí polobozi. Pamatuju si, když jsem v těhotenství nechtěla ultrazvuk. Tolik jsem se bála to své tehdejší gynekoložce říct. Ta malá „hodná holčička“ ve mně se klepala „jako ratlík“.

Ale zvládla jsem to a paní doktorka byla úplně v pohodě. Vzala naslouchací trubku z roku „raz dva“, poslechla srdíčko miminka a bylo. Ještě pár dní jsem z toho byla jako „v Jiříkově vidění“. :)

Doktorům věříme natolik, že když nám dají „placebo“, funguje! Naše tělo totiž dělá, co mu mysl říká. Na druhou stranu, když nám lékař oznámí, že jsme nevyléčitelní, prostě se s tím smíříme. Ale nevyléčitelná nemoc neexistuje! Existuje jen nevyléčitelný pacient.

A je jen na nás, jestli si zodpovědnost za své zdraví vezmeme zpět z rukou lékařů, do těch vlastních. Ty naše ruce jsou přeci jen o dost mocnější – to je mé hluboké přesvědčení, má zkušenost. A z celého srdce ti přeju, aby to byla i zkušenost tvá.

3. Pilíř: Klid

Když jsme ve stresu, cítíme strach a napětí, naše tělo je v tzv. módu „uteč nebo bojuj“. V takovém fyzickém stavu je naše tělo sice schopné velikých výkonů, ale když je takovému náporu vystavováno dlouhodobě, o nějakém uzdravování nemůže být řeč.

Naproti tomu klid, pocit bezpečí a harmonie, to je ten moment, kdy se startují samoléčebné procesy v těle. Když se prostě „hodíš do klidu“, už se uzdravuješ.

Klid tě také propojí s tvým pravým Já, znovu se napojíš na svou intuici. Začnou se dít „náhody“, které tě posouvají k uzdravení. Ocitáš se ve správný čas na správném místě, chodí ti informace, které zrovna potřebuješ atd. atd. atd…..

Samozřejmě, když cítím velkou bolest nebo jsem se právě dozvěděla nějakou děsivou diagnózu, těžko se uklidním. Přesto je to to nejlepší, co můžu udělat.

Vždycky hledej klid. Najdi, co ti vyhovuje. Může to být dechové cvičení, meditace, fyzické cvičení, pobyt v přírodě, film, cokoli. Prostě něco, co ti dělá dobře, z čeho máš radost a pocit pohody.

V případě úrazu mi úžasně pomáhá přejít z paniky k hlubokému dýchání. Potom jen v duchu mluvím ke svému zranění, opakuji následující slova:

Přijímám tě, projev se jak potřebuješ, děkuji ti.

Když mě kousl pes a také, když jsem si zacvakla prst do kufru auta. V obou případech to nejdřív vypadalo dost závažně, v obou případech to nakonec během pár minut odeznělo.

Když najdeš hluboký klid a důvěru v samoléčebné schopnosti svého těla, pak zažiješ zázraky.

4. Pilíř: Vize

Tak tenhle pilíř je naprosto nejdůležitější ze všech.

Nikdo se neuzdraví, aby se víc díval na televizi.
James Redfield

Je opravdu moc přínosné zamyslet a „nacítit“ se nad tím, co mi vlastně tou nemocí chce má Duše říct. Co mi v mém životě nevyhovuje? Čemu bych tak měla říct „NE“?

Ale hlavně se ptej sama sebe:

  • Co chci dělat, až se uzdravím?
  • Proč se chci uzdravit?
  • Jaká je má vize?
  • Kam mě srdce táhne?
  • Co mi dělá radost?
  • Pro co jsem se narodila?

Tohleto PROČ je klíčem k uzdravení. Komunikuj se svým pravým Já, se svou Duší a rozhodni se pro uskutečnění svých snů. Najdi nadšení a to ti dá sílu zvládnout všechno!

Podpora

Na cestě ke změně přesvědčení, k nalezení své vize a vnitřního klidu je důležitá také podpora. Kolikrát by naše snaha o uzdravení a zlepšení života byla úspěšnější, kdybychom neposlouchali skeptiky a „zdravé rozumy“ kolem, a měli u sebe někoho, kdo doopravdy sdílí naše přesvědčení, že sebeléčení je možné.

Tuto podporu ale můžeme najít prostě tím, že se budeme víc zajímat a vyskytovat v okruhu lidí, kteří už těmhle věcem věří a mají s nimi zkušenost. Existují různé facebookové skupiny, jsou přátelé, u kterých možná ani nečekáme, jak jsou tomuhle otevření.

A i my s „mým“ mužem Alexem tě rádi přivítáme v naší online členské sekci Spolu v zázraku.

Celý únor se budeme věnovat právě tématu sebeléčení.

Naučíš se jednoduché a velice účinné postupy, jak se „hodit do klidu“, jak pracovat s bolestí, jak komunikovat se svou Duší právě díky nemoci…

Nenajdeš tam podporu jen nás dvou, ale víc jak stovky úžasných lidí. Někteří jsou blíž, někteří dál, někteří jsou již uzdravení.

Každý jdeme svou individuální nádhernou cestou. Cestou sebepoznání, štěstí a harmonie, cestou naplněných vizí. Jdeme Spolu v zázraku a těšíme se na tebe.

Tereza Těšínská
Tereza je zakladatelkou projektu Životerapie. Specializuje se na probouzení Vědomí během každodenního života. Učí mámy, jak opustit svět falešných představ, napojit se na vnitřní vedení. Probouzí prastarou ženskou moudrost. Tak, aby ji mohly předat svým dcerám i synům.

Je, mimo jiné, autorkou semináře Přijetí ženské síly a s láskou vede online program Spolu v zázraku .

Více se o Tereze dozvíš zde >>

Komentáře