Je lepší sebevražda ve 25 nebo ve 30 letech?

Dnes vám prozradím 3 superbezvadné tipy jak žít radost kdekoli a kdykoli a pořád, dokonce třeba i uprostřed bandy totálně nešťastných lidí.

Pořád se nemůžu vzpamatovat! Nemůžu tomu prostě uvěřit! Je to fakt pravda? Žiju opravdu v zázraku?

Joooo, je to tak.

Tahle idyla, tenhle kýč, tenhle přenádherný život žiju opravdu já!

A to jsem si v šestnácti letech myslela, že po pětadvacítce páchám sebevraždu. Naši byli tak nešťastní, že mi prostě nedávalo smysl ten dospělácký život žít. Utíkala jsem před tou takzvanou realitou. Tenkrát jsem ještě netušila, že ta jejich realita není moje pravda a nemusím jí žít, myslela jsem si, že jsem vyvrhel a dviná, narušená.

Místo, kde se rodí mraky

Po dvacítce jsem pochopila, že se pořád učím něco nového a pár příjemných překvapení mě ujistilo v tom, že sebevraždu můžu odložit na třicítku :).

No a dneska je mi čtyřicet a miluju Život se vším všudy, cítím se zdravější a krásnější než kdy jindy a tvořím svůj svět. A k tomu bydlím v místě, kde se rodí mraky. Prostě žiju svůj sen, který je mnohem barevnější, než jsem si uměla představit.

A je to tak jednoduché, říkám si. Jak to, že jsem to dřív nevěděla? Jak je možné, že jsem neviděla všechnu tu nádheru kolem sebe? Před čím jsem tak dlouho utíkala a proč jsem o pravdách, které jsem měla vždycky v sobě, pořád jenom žvanila?

Strach to byl! Strach a pocit viny!

Je pravda, že jsem nikdy nedokázala dlouho žít v něčem, co mi nevyhovovalo. Už v pubertě jsem si prostě dělala co jsem chtěla. Pak jsem taky byla dlouho sama, protože partnerství, jak jsem ho znala, pro mě prostě nebylo.

Pak jsem byla dlouho sama se synem :). Pak jsem ve 30 letech opustila své poslední zaměstnání a 9 let dělala divadlo. A tím vším jsem neustále způsobovala utrpení svým blízkým.

Oni prostě nevěděli, že jejich štěstí nezávisí na mém chování.

V mládí tvrdé drogy. Alkohol a marihuana až do 37 let, a to docela ve velkém. Celonoční pařby tak dvakrát třikrát do měsíce, někdy i častěji. Vypínala jsem vnitřního kritika, utíkala do tzv. svobody a žvanila o duchovních pravdách. A opravdu, toreticky jsem to všechno znala, k čemu mi to bylo?

Asi už tušíte :)

Žvanila jsem o tom 24 let, ale poznání, které pro vás dnes mám vycházejí jen z těch posledních 4 let, kdy svou Pravdu opravdu žiju.

Nejdůležitější je být šťastná. To otevírá bránu do života v zázraku. Tak jdeme na to:

1 Nitky vztahů

Nejdřív si zhodnoťte své vztahy. Které vás naplňují a které vysávají? Představte si sebe jako klubko nití. Jedna nitka vede vždy k jedné osobě. Například k synovi.
Jaký je váš vztah? Prociťte si to.

Potom pomysnou nitku stáhněte zpátky k sobě a uvědomte si, jak byste chtěli, aby vás syn vnímal?

Takhle si k sobě přitáhněte všechny nitky, kterými ovlivňujete druhé lidi. Rodinu, přátele, kolegy. Můžete si to i namalovat nebo napsat, to moc pomůže. A potom už je čas začít tkát nové předivo svých vztahů :). Některé nitky se možná už nenapojí, některé zesílí, některé…

2 Termostat místo teploměru

Potom si uvědomte, že vaší hodnotu nezmění Nic a Nikdo. Je jedno, jestli máte sedm zlatých prstenů nebo žádný, je jedno, jestli vás má někdo rád. Postupně vás jen tak něco „nerozhází“ a vy se stanete termostatem místo teploměru.

Tak jako termostat drží svou teplotu ať je venku pařák nebo mráz, vaše dobrá nálada bude ovlivňovat vaše okolí a ne naopak.

A jak si udržuju dobrou náladu? Jsem odevzdaná. Nesnažím se mít věci pod kontrolou. Taky se aspoň 5 minut denně věnuju jen sama sobě a nic si nevyčítám, ani blbou náladu :). A co je hlavní:

vím, že když jdu za svým srdcem, nemůžu ublížit druhým lidem. NIKDY!
I kdyby se celý svět tvářil, že to není pravda, je to PRAVDA!

3 Narodili jsme se pro radost, ne pocit viny…

Takže pozorujte svoje pocity viny. Z čeho vznikají? S čím jsou spojené? Co vživotě děláte z pocitu viny a co z opravdové radosti?

Jakmile začnete jít za svým srdcem, začnou se dít věci! Já jsem to vnímala třeba když jsem před třemi lety začala chodit bosa. Nádherné pocity se mísily s obrovským strachem.

Strach je bezvadná věc, musí se překonávat. :) Lidi koukali, odsuzovali, byla jsem středem pozornosti, středem svojí pozornosti. Moc moc moc mě to naučilo.
A to byl jen jeden nepatrný krok na Cestě!

Cesta

Ta Cesta je nádherná, jednoduchá a zároveň někdy hodně těžká. Já mám to štěstí, že vedle mě kráčí po své Cestě Alex, „můj“ úžasný partner.
Z našich zkušeností dobře víme, že jste v tom často sami a potřebujete podporu, lásku a pocit sounáležitosti.

Jakmile začnete tvořit svůj svět, časem se opravdu začnou „obracet“ i další lidé kolem vás, ale pro ten začátek jsme se s Alexem rozhodli být s vámi.

Právě dokončujeme úžasný online kurz Život v zázraku. Díky němu vám můžeme být průvodci na vaší Cestě štěstí a radosti. Je za námi spooousta práce, ale kurz se tvořil v podstatě sám. Jsme už oba opravdu „napojení“ a proto jsem si jistá, že všechno, co v něm najdete vás posune rovnou do života v zázraku.

„Tlučte a bude vám otevřeno“, říká kdosi hooodně známý v jedné hooodně staré knize. :)
Každému, kdo tluče, bude otevřeno, chápete? Každému, bez rozdílu. Z každé situace, i té zdánlivě nejbezvýchodnější na světě,
vede cesta do Života v zázraku
.

Jsem šťastná, Děkuji…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tereza Těšínská
Tereza je zakladatelkou projektu Životerapie. Specializuje se na probouzení Vědomí během každodenního života. Učí mámy, jak opustit svět falešných představ, napojit se na vnitřní vedení. Probouzí prastarou ženskou moudrost. Tak, aby ji mohly předat svým dcerám i synům.

Je, mimo jiné, autorkou online programu Cesta 3 květů odpuštění 3 květy odpuštění a s láskou vede semináře Probuzení vědomé ženy.

Více se o Tereze dozvíte zde >>

Komentáře