Jak poslat světlo a lásku do všech směrů času

Bojíme se jít samy do lesa. Bojíme se brouků v trávě, klíšťat. Bojíme se špíny. Bojíme se slunce. Bojíme se zvířat. Bojíme se lidí. Bojíme se svého prostředí, toho, z čeho jsme vyšly, s čím jsme v tomto životě nerozlučně spjaty.

To všechno, čeho se bojíme, jsme ale my samy. Jsme Jednota. Stačí se tedy přestat bát sama sebe a začít žít svůj Život, ne se ho obávat. To zní hezky, že jo. Ale jak na to?

Všechny tyhle strachy nejsou naše. Rodíme se jako čisté, láskyplné a mocné bytosti. Jsme úžasně odolné a skvěle přizpůsobené pro život na této planetě.

To my tvoříme svůj svět kolem sebe. Jen jsme na to zapomněly. Já jsem si vzpomněla a můžu vám to potvrdit, není se čeho bát.

Plná hlava strachů

Měla jsem taky plnou hlavu strachů. Od malička se jich tam usídlilo stovky, možná tisíce. Ke všem strachům mých rodičů a příbuzných se přidaly takové ty strachy z televize, novin, knih, …

V každý detektivce, v každým hororu, v každých zprávách jsou to většinou ženy, kterým je ubližováno. Jsme přesvědčovány o své slabosti, nedokonalosti.

Dokonce i v pohádkách často jen čekáme na svého prince. Zapomněly jsme, že postavy z každé pohádky, i ten chrabrý princ, jsou aspekty nás samých a že sílu osvobodit se si neseme v sobě.

A k tomu se připletl ještě strach z nejhorších, že je na mě něco špatně. Na mém těle, na mém myšlení, na mé sexualitě, prostě tak nějak celkově nejsem v pořádku.

Takhle, jak jsem, se nemůžu nikomu „ukázat“, to by byl přinejmenším trapas. No, spíš by to byla šílená hanba a potupa nebo ještě něco horšího.

Takhle jsem se narodila!

Když jsem se prokousala skrze všechny tyhle strachy, začala jsem si uvědomovat, jak moc nás obírají o naší sílu. Je to něco, co nás odděluje od těch mocných divokých Žen, které svýma posvátnýma bosýma nohama prožívají celou matku Zemi při každém došlápnutí.

Tyhle ženy věděly, že stačí jeden jejich pohled a nikdo a nic jim neublíží. Věděly, že na nejich těle ani celé jejich bytosti nemůže být NIC nečistého, špatného nebo nepřijatelného. Nic takového je ani nenapadlo.

Vždyť takové se narodily! Takhle jsou správně! Jsou dokonalé, nádherné a každý jejich pohyb, jejich vůně, jejich pocity, všechno je přesně tak, jak má být. Ony důvěřují samy sobě. Ony jsou požehnáním pro prostor, ve kterém se projevují.

Návrat

V určité fázi vývoje se stalo, že jsme se od této posvátné přirozenosti začaly oddělovat. Vypadá to, že jsme si to jako lidé vybrali sami. Možná jsme prostě chtěli tuto zkušenost, chtěli jsme zažít a poznat nízké vibrace.

Ty důvody jsou pro náš způsob vnímání neuchopitelné a vlastně není až tak důležité jim porozumět.

Důležité je, že teď nastává čas probuzení. Je opravdu nejvyšší čas znovu si uvědomit, kdo doopravdy jsme. Protože tam uvnitř každého z nás se skrývá nekonečná nádhera a blaženost, propojená s nesmírnou tvořivou silou.

Když se koukneme na to, co se děje na planetě, můžeme dobře vidět, co naše tvořivá síla dokáže, když jsme v otroctví strachu a nedůvěry. My se ale můžeme vědomě zaměřit na to dobré a náš obrovský tvůrčí potenciál začít využívat k tomu, pro co jsme se narodily.

Ohromně nám k tomu pomůže, když se oprostíme a osvobodíme od všeho strachu, utrpení a předsudků. Když zahodíme všechna svá dosavadní přesvědčení.

Kdo hledá venku, ten sní. Kdo hledá uvnitř, ten se probouzí.

C. G. Jung

Když se naladíme na naše pravé Já. Když se vrátíme, skrze svůj život, dětství i skrze celou dlouhou historii našich rodových linií až do bodu, kde jsme byly v Jednotě.

Přidej se k veliké práci

Ano, je možné zastavit ten koloběh strachu a utrpení, který se táhne skrze naše předky až k nám. Jsme tu, abychom osvobodili nejen sebe, ale udělaly tuto práci i pro ty, kdo žili před námi, a (co je moc důležité) pro své potomky. Veliké odpuštění, veliká láska a veliké světlo, které v sobě všechny neseme, je právě teď potřeba.

Vyvažme se ze starých příkoří, přijměme věci tak, jak jsou, a pošleme světlo bezpodmínečné lásky a odpuštění do všech směrů času.

Potom se navrátíme do blaženého stavu Jednoty a okolní svět nás přestane ovlivňovat. Potom už opravdu my tvoříme okolní svět.

Během dvou dnů?

Tahle práce je skutečná. Tahle cesta je skutečná. Někde hluboko nejspíš cítíš, že jde o něco velmi pravdivého, co ti pomůže být konečně tou, kterou jsi, a mít z toho veliké uspokojení.

Je to cesta, kterou teď prochází čím dál více žen, a jsem ze srdce vděčná, že desítky z nich si mě zvolily za svou průvodkyni. Cítím také ohromnou zodpovědnost a úctu ke každé z vás a k celému Procesu.

Proto se snažím dát ze sebe opravdu to nejlepší, předat vám to nejcennější a nejúčinnější, co skrze mě přichází.

20.-21. a 27.-28. června pořádám transformační živý workshop Přijetí ženské síly, na kterém v úzkém ženském kruhu projdeme vším, od čeho se toužíš oprostit, odevzdáme to, a najdeme, kdo doopravdy jsi.

Je to cesta od strachu k lásce, je to cesta od stínu k sobě. Je to cesta nejen hluboká, ale i zábavná (jo, se smíchem a radostí dojdeš mnohem dál :) ), a já ti jí právě teď nabízím>>

Tereza Těšínská
Tereza je zakladatelkou projektu Životerapie. Specializuje se na probouzení Vědomí během každodenního života. Učí mámy, jak opustit svět falešných představ, napojit se na vnitřní vedení. Probouzí prastarou ženskou moudrost. Tak, aby ji mohly předat svým dcerám i synům.

Je, mimo jiné, autorkou semináře Přijetí ženské síly a s láskou vede online program Spolu v zázraku .

Více se o Tereze dozvíš zde >>

Komentáře